Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. je největší institucí v České republice působící v oblasti výzkumu polymerních materiálů. Patří k nejvýznamnějším centrům akademického (základního) výzkumu nejen v České republice, ale i ve světě. ÚMCH disponuje znalostním potenciálem více než stovky vědců v klíčových oblastech makromolekulární chemie, fyzikální chemie a fyziky polymerů, ale také v oborech, které se překrývají s biochemií, biofyzikální chemií, tkáňovým inženýrstvím, medicínou, farmacií a biotechnologiemi, zejména při vývoji nových polymerů pro medicínské, farmaceutické a diagnostické využití a při zkoumání základních principů interakce syntetických polymerů s organismy. Mezi pracovníky ÚMCH patří několik desítek vědců světového významu.
Od svého založení na konci 50. let 20. století je Ústav makromolekulární chemie známý mezi českými i světovými vědci svou činností zaměřenou na výzkum polymerů pro medicínské využití. Ústav založil profesor Otto Wichterle, vynálezce polymerního materiálu a technologie výroby měkkých kontaktních čoček – jednoho z nejvýznamnějších českých vynálezů, který je běžně používán a uznáván po celém světě. Program výzkumu polymerů pro medicínu a tkáňové inženýrství patří i dnes ke klíčovým výzkumným aktivitám ÚMCH. Ústav se rovněž věnuje vývoji a výzkumu v oblasti funkčních polymerů a polymerních materiálů s požadovanými vlastnostmi pro řízený transport hmoty nebo energie a pro potlačení nespecifických interakcí se složitými biologickými prostředími, např. pro ukládání energie nebo pro biosenzory.
Přínos ÚMCH k výzkumu a vývoji polymerů se širokým spektrem využití byl v posledních letech oceněn řadou prestižních cen, jako je „Česká hlava“ (2002 Národní cena, 2005 a 2008 cena Invence), a řadou dalších ocenění.
V roce 2008 se ústav jako jediný ústav Akademie věd České republiky zařadil do žebříčku „Czech Top 100“ v kategorii „Vzdělání – věda – zdraví – humanita“.
Základní a aplikovaný výzkum prováděný v ústavu zahrnuje tři oblasti:
- Biomakromolekulární samoorganizované systémy
- Dynamika a samoorganizace molekulárních a supramolekulárních polymerních systémů
- Příprava, charakterizace a aplikace nových polymerních systémů s řízenou strukturou a vlastnostmi
Ústav makromolekulární chemie realizuje a realizoval řadu projektů zaměřených na základní výzkum, průmyslový výzkum a rozvoj lidských zdrojů (téměř 400 projektů za poslední desetiletí). V oblasti základního a průmyslového výzkumu byly projekty podporovány jak tuzemskými grantovými agenturami, tak Evropskou unií a v neposlední řadě i soukromými firmami z České republiky a ze zahraničí.
ÚMCH je také významným vzdělávacím centrem doktorského studia polymerní vědy v České republice. Ústav spolupracuje s řadou vysokých škol, zejména v Praze – s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, Univerzitou Karlovou a Českým vysokým učením technickým v Praze. V současnosti ústav vzdělává přibližně 50 doktorandů v různých doktorských programech, což z něj činí nejvýznamnější centrum doktorského studia v tomto oboru v České republice. Každoročně se navíc přibližně deset zahraničních studentů účastní desetiměsíčního kurzu polymerní vědy pod záštitou UNESCO a IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii).
Centrum supramolekulárních systémů a samoasociačních procesů (SUPRAMOL)

Studium supramolekulární organizace v polymerech patří ke klíčovým tématům moderní polymerní vědy. Tvoří znalostní základ pro další výzkumné programy ÚMCH, zejména pro programy zaměřené na nanostrukturované polymerní materiály na jedné straně a na biomakromolekulární polymerní systémy pro nanomedicínu a diagnostiku na straně druhé.
Ústřední koncepce Centra supramolekulárních systémů a samoasociačních procesů je zaměřena na studium a využití samoasociace polymerů v roztocích a v bloku. Spontánní prostorová organizace makromolekul založená na mezimolekulárních přitažlivých a odpudivých silách stojí u zrodu mnoha jevů v přírodě, a zejména v živé přírodě. Ke studiu a využití supramolekulárních samoorganizovaných polymerních systémů toto interdisciplinární vědecké centrum využívá teoretické poznatky a experimentální metody fyziky samoorganizace (proč to funguje?), rozsáhlé chemické, a zejména syntetické zázemí (z čeho a jak to připravit?) a také znalost možných oblastí využití (k čemu je to užitečné) v biologii, fotonice a elektronice.
Důležitou součástí Centra je radionuklidová polymerní laboratoř, která je unikátní na národní i evropské úrovni a účinně doplňuje portfolio fyzikálních a chemických metod potřebných ke studiu a vývoji supramolekulárních polymerních systémů.
Centrum SUPRAMOL tak propojuje možnosti syntézy a přípravy samoasociujících polymerů a fyzikálně-chemického výzkumu samoasociačních procesů s jejich strukturní analýzou a (zejména biomedicínskými) aplikacemi.